|
|
Plodnost žen ve věku 35 a více let ve vybraných zemích Evropy
Zetová, Eva-Marie ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Waldaufová, Eva (oponent)
Plodnost žen ve věku 35 a více let ve vybraných zemích Evropy ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou odkladu plodnosti v Evropě. Zaměřuje na plodnost žen ve věku 35 a více let v Česku, Nizozemsku, Španělsku a Norsku v období 2010-2020. Popisuje odklad plodnosti v historickém kontextu, ovlivňující faktory, rizika spojená s plodností žen ve věku 35+, bezdětnost a diferenciaci plodnosti dle věku. K analýze je použitá metoda demografické analýzy plodnosti z transverzálního pohledu. Práce zkoumá trendy plodnosti žen ve věku 35 a více let a současné podobnosti a odlišnosti plodnosti starších žen ve sledovaných zemích. Analýza dat ukázala, že ve všech sledovaných zemích a letech podíl intenzity plodnosti žen ve věku 35 a více let na celkové úhrnné plodnost roste. Klíčová slova: plodnost, odklad plodnosti, pozdní mateřství, demografická analýza Počet znaků (bez mezer): 79560
|
|
|
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost
Šimečková, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Hašková, Hana (oponent)
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost Abstrakt Disertační práce poskytuje makrostrukturální pohled na vývoj pozdního mateřství, v práci definovaném jako mateřství žen starších 35 let, na území dnešní České republiky v letech 1920-2015. Studie zkoumá otázku, do jaké míry konverguje reflexe pozdního mateřství ve vybraných obecných a odborných periodikách s poznatky plynoucími z analýzy demografických dat. Za tímto účelem je použit metodologicky smíšený výzkum, jenž umožňuje propojení závěrů z kvantitativní analýzy demografických dat (demografická analýza a binární logistická regrese) a kvalitativní a kvantitativní analýzy médií (diskursivní a obsahová analýza). Jak studie dokládá, vývoj pozdního mateřství v českých zemích variuje na celé škále možných mediálních percepcí, úrovní i intenzit plodnosti. Práce ukazuje na silnou provazbu mezi mediální percepcí pozdního mateřství a závěry vyplývajícími z demografických analýz, které jsou po většinu sledovaných let shodné. Studie přestavuje s jistou simplifikací pět obrazů pozdního mateřství. První obraz "zkušená matka" (1920-37) představuje pozdní matku jako ženu vdanou s vyšším počtem dětí, s bohatými zkušenosti ve vedení domácnosti a výchově dítěte. U druhého obrazu "zasloužilé matky" (období 1960-62) je vyjma...
|
|
|
Pozdní mateřství z demografického pohledu (na příkladu České a Slovenské republiky)
Vobořilová, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Pozdní mateřství z demografického pohledu (na příkladu České a Slovenské republiky) Abstrakt Diplomová práce se tematicky vztahuje k problematice pozdního mateřství z demografického pohledu v České a Slovenské republice od dvacátých let dvacátého století po současnost. Práce popisuje změny, které během studovaných let proběhly v plodnosti žen starších 35 let, pomocí vybraných demografických ukazatelů. Dále se práce zaměřuje na analýzu vlivu vybraných demografických faktorů pomocí metody binární logistické regrese. V samotném závěru práce jsou na základě výsledků analýz stanoveny tři typy pozdního mateřství. Klíčová slova: pozdní mateřství, plodnost, Česká republika, Slovenská republika, logistická regrese
|
|
|
Mateřství v pozdějším věku
ROSECKÁ, Nikola
Bakalářská práce pojednává o mateřství v pozdějším věku. Je rozdělena do dvou částí. Teoretická část vymezuje pojmy rodina a výchova, nahlíží na fenomén pozdního mateřství a důvody k odložení mateřství. Zajímá se také o vývoj věku matek prvorodiček a trendy mateřství a rodičovství. Praktická část ukazuje, jaké jsou postoje a zkušenosti matek, které rodily první dítě po 37. roce. Cílem práce je zmapování důvodů k odložení mateřství, prvotních zkušeností s mateřstvím, postoje k načasování mateřství a postojů ohledně výchovy dětí. Bylo zjištěno, že k založení rodiny je pro ženy důležitý vhodný partner, kariérní a materiální zabezpečení. Ohledně načasování mateřství se ukázalo, že ženy si zpětně přejí, aby měli dítě dříve. Ve výchově je pro ně nejdůležitější, aby potomek byl slušný a asertivní.
|
|
|
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost
Šimečková, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Hašková, Hana (oponent)
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost Abstrakt Disertační práce poskytuje makrostrukturální pohled na vývoj pozdního mateřství, v práci definovaném jako mateřství žen starších 35 let, na území dnešní České republiky v letech 1920-2015. Studie zkoumá otázku, do jaké míry konverguje reflexe pozdního mateřství ve vybraných obecných a odborných periodikách s poznatky plynoucími z analýzy demografických dat. Za tímto účelem je použit metodologicky smíšený výzkum, jenž umožňuje propojení závěrů z kvantitativní analýzy demografických dat (demografická analýza a binární logistická regrese) a kvalitativní a kvantitativní analýzy médií (diskursivní a obsahová analýza). Jak studie dokládá, vývoj pozdního mateřství v českých zemích variuje na celé škále možných mediálních percepcí, úrovní i intenzit plodnosti. Práce ukazuje na silnou provazbu mezi mediální percepcí pozdního mateřství a závěry vyplývajícími z demografických analýz, které jsou po většinu sledovaných let shodné. Studie přestavuje s jistou simplifikací pět obrazů pozdního mateřství. První obraz "zkušená matka" (1920-37) představuje pozdní matku jako ženu vdanou s vyšším počtem dětí, s bohatými zkušenosti ve vedení domácnosti a výchově dítěte. U druhého obrazu "zasloužilé matky" (období 1960-62) je vyjma...
|
|
| |
|
|
Pozdní mateřství z demografického pohledu (na příkladu České a Slovenské republiky)
Vobořilová, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Pozdní mateřství z demografického pohledu (na příkladu České a Slovenské republiky) Abstrakt Diplomová práce se tematicky vztahuje k problematice pozdního mateřství z demografického pohledu v České a Slovenské republice od dvacátých let dvacátého století po současnost. Práce popisuje změny, které během studovaných let proběhly v plodnosti žen starších 35 let, pomocí vybraných demografických ukazatelů. Dále se práce zaměřuje na analýzu vlivu vybraných demografických faktorů pomocí metody binární logistické regrese. V samotném závěru práce jsou na základě výsledků analýz stanoveny tři typy pozdního mateřství. Klíčová slova: pozdní mateřství, plodnost, Česká republika, Slovenská republika, logistická regrese
|
|
|
Mateřství v pozdním věku aneb fenomén dnešní doby
Zadražilová, Jana ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce zabývající se mateřstvím v pozdním věku si klade za cíl nastínit současné trendy projevující se v České republice, pomocí kvalitativního výzkumu odhalit názory a zkušenosti žen potýkajících se s danou problematikou a zjistit do jaké míry jsou při rozhodování o době narození dítěte ovlivněny názorem partnera. Práce přináší základní historický přehled změn rodinného chování, teoretických přístupů, jež se snaží tyto změny vysvětlit a navíc se věnuje i výskytu vývojových vad u dětí starších matek, také starších otců a zvyšující se zájem o metody asistované reprodukce v souvislosti s neustále stoupajícím věkem matek. Pomocí analýzy trendů plodnosti od roku 1989 bylo zjištěno, že došlo ke snížení úhrnné plodnosti a specifické míry plodnosti se posouvají do vyššího věku žen, avšak s menší intenzitou. Průměrný věk žen se neustále zvyšuje a s tím i počet provedených cyklů asistované reprodukce. Taktéž výskyt vrozených vad ve věku 35+ let ženy je poměrně vysoký. Pomocí kvalitativního výzkumu byly ve většině případů potvrzeny důvody odkladu mateřství získané z odborné literatury. Dále byla zjištěna nízká informovanost o výskytu vrozených vad u dětí starších rodiček a spoléhání se na metody asistované reprodukce v případě neschopnosti otěhotnět. Postoj partnera při rozhodování, v jaké době si pořídit dítě, je buď shodný s názorem partnerky, případně postoj ženy je v této oblasti prvořadý. V otázce, zda si dítě pořídit či nikoliv je však rozhodný postoj partnera.
|
host ::
RSS.